Žebernatka maličká
Žebernatka maličká je drobný druh rostoucí na vlhkém dřevě zejména olší (jako zde) a buků. Dobře poznatelný druh s vmáčklým středem klobouku a řídkými lupeny.
Ryzec zelenající
Ryzec zelenající je nejméně častý ze skupiny velkých bílých ryzců. Má bílé palčivé mléko při zasychání šedozelenající, dužnina je bílá, na řezu se po delší době též barví do šedozelena.
Šafránka červenožlutá
Šafránka červenožlutá má na klobouku na žlutém podkladu purpurové šupiny. Patří mezi hojné druhy. Roste na tlejícím dřevě jehličnanů, zejména smrků a borovic.
Holubinka sličná
Červená holubinka s mírnou nebo nahořklou chutí s mentolovou nebo živičnou příchutí. Pro druh je typická tvrdá dužnina. Zde v doubravě.
Rudoušek uťatý
Klobouk rudoušku uťatého (Rhodocybe gemina) je často zvlněný, lupeny bělavé, později hnědorůžové. Nehojný druh.
Křehutka Candolleova 2
Klobouk křehutky Candolleovy je za vlhka světle hnědý nebo okrový, při zasychání světlejší, často až bělavý.
Křehutka Candolleova
V olšině vyrostly křehutky Candolleovy (Psathyrella candolleana), v početné skupině.
Klouzek slizký 2
Klobouk ve stáří často rozpraskává do přitisklých vláknitých šupinek. Na třeni je bělavý, posléze hnědý prsten.
Klouzek slizký
Klouzek slizký (Suillus viscidus) má klobouk šedý, olivově šedý nebo hnědošedý výjimečně s červenavými tóny. Rourky jsou šedě krémové nebo hnědošedé. Roste od června do listopadu pod modřiny.
Hřib žlučník
Hřib žlučník (Tylopilus felleus) má póry bílé nebo bělavé, potom narůžovělé, na otlačených místech až hnědé. Výrazně hnědý třeň má nápadnou síťku. Hořký, a proto nejedlý druh.
